Časté dotazy a odpovědi

Překladatelské služby lze účtovat v zásadě dvěma způsoby:

1. Normostrany – starší způsob, 1 normostrana = 1 800 znaků včetně mezer.
2. Slova – moderní způsob, který zohledňuje možnosti aplikací CAT.

Tam, kde to povaha zakázky umožňuje, účtujeme vždy dle počtu slov zdrojového (výchozího) jazyka.

Hovoříme-li o překladu do češtiny, bývá překlad zpravidla o 20–30 % delší než originál. Máte-li obavy, že překlad bude příliš dlouhý, provedeme u dokumentu nejprve takzvaný „pseudopřeklad“, kdy původní text nahradíme sledem náhodně generovaných znaků v požadované délce. Poté lze buď upravit grafický formát předlohy tak, aby lépe vyhovoval požadavkům různých jazyků na překlad (internacionalizace), nebo se pokusit překlad zkrátit natolik, aby vyhovoval grafickým nárokům předlohy.

Anglická zkratka CAT znamená „Computer-Aided Translation“, případně též „Computer-Assisted Translation“. V užším slova smyslu se jedná o specializované překladatelské programy, které fungují na principu překladových pamětí (Translation Memory, TM, slangově „týemko“) a terminologických databází (Terminology Database, TDB).

Nezaměňujte tyto specializované překladatelské programy za strojový překlad. Překlad pořízený v aplikacích CAT je zásadně překlad lidský.
Program průběžně porovnává překládané textové segmenty, zpravidla věty, s obsahem překladové paměti, a pokud najde shodu nebo podobnost s předchozím textem, nabídne již dříve vytvořený překlad. Překladatel poté může nabízený překlad potvrdit, upravit nebo zcela přepsat. Na opakované segmenty a vysokou míru textových shod se obvykle poskytují výrazné slevy. Například u rozsáhlé nápovědy, kde se často opakují celé odstavce, lze tímto způsobem ušetřit i statisíce. Čím více zadáváte zakázek s opakovaným obsahem, tím více šetříte.

Další výhodou těchto programů je spolupráce s propojenými terminologickými databázemi, jejichž obsah je zobrazován v reálném čase. Používáte-li tedy ustálenou podnikovou terminologii, je vysoce žádoucí ji převést do databáze, která zajistí její aktivní rozpoznávání, a tedy i její správné a konzistentní používání.

Umíme pracovat s těmito typy souborů:

• Prostý text (txt)
• Rich text (rtf)
• MS Office (doc, docx, ppt, pptx, xls, xlsx)
• HTML (xhtml, html 5, html 4)
• Adobe FrameMaker 8–2019 (mif)
• Adobe InDesign CS2–CS4 (inx)
• Adobe InDesign CS4–CC (idml)
• Adobe InCopy CS4–CC (ICML)
• Open document (ODT, ODP, ODS)
• QuarkXPress (xtg, tag)
• XLIFF 1.2 a 2.0 (xliff, xlf, xlz)
• Text oddělený tabulátory/čárkou (txt, csv)
• JAVA resources (properties)
• Portable object (po)
• SubRip (srt)
• JavaScript object notation (json)
• Microsoft .NET resources (resx)
• XML (libovolná)
• XML OASIS DITA 1.3 (xml, dita, ditamap)
• XML DocBook 4.5 (xml)
• XML MadCap (html, htm)
• XML Author-It (xml)
• XML W3C (xml, its)
• SDL Translator's Workbench (doc, docx)
• TRADOStag document (ttx)
• SDL Edit (itd)
• Transit bilingual documents
• MemoQ XLIFF (mqxlf, mqxliff, mqxlz)
• WorldServer XLIFF (xlf)
• Strings (strings)
• Portable document file (pdf)
• Win32 (exe, dll)
• Java
• MSI
• RC
• Visual Basic
• YAML
• Delphi/C++
• Android resource
• Microsoft .NET
• Windows 8 Modern UI XLIFF
• ...

Soubory PDF bývají problematické. Nejprve je třeba si uvědomit, že formát PDF není formát editační, nýbrž předtiskový. Jeho účelem je zobrazit dokument na počítači přesně tak, jak bude vypadat po tisku, a umožnit zanášet případné anotace a komentáře bez nežádoucích úprav dokumentu.

Rozlišujeme dva typy souborů PDF:

1. soubory PDF bez textové vrstvy,
2. soubory PDF s textovou vrstvou.

Soubory PDF bez textové vrstvy jsou zpravidla naskenované tištěné dokumenty, takže se jedná de facto o snímek. Zdrojový soubor nebývá k dispozici, případně se jedná například o naskenované právní dokumenty, u kterých by bylo jakékoli pozměňování nežádoucí, ne-li přímo nezákonné.
U naskenovaných dokumentů se můžeme pokusit o převod do editovatelného formátu s využitím technologie optického rozpoznávání znaků (OCR), nicméně výsledky nebývají příliš přesvědčivé. V takových případech nezbývá než provést buď čistě textový překlad, nebo se pokusit co nejvíce napodobit vzhled originálu. Pamatujte však, že překladatel není grafik, takže vzhled překladu nebude nikdy stoprocentně odpovídat vzhledu předlohy.

O něco snazší bývá práce se soubory PDF s textovou vrstvou. Jedná se zpravidla o tisky z jiných počítačových aplikací, jako jsou MS Office, Adobe FrameMaker, Adobe InDesign, QuarkXPress apod. Výsledky práce s OCR bývají v tomto případě výrazně kvalitnější, vzhled překladu se většinou bude více podobat vzhledu předlohy.

Pamatujte však, že u souborů PDF s textovou vrstvou bezpochyby někde existuje editovatelný originál, který pravděpodobně budeme umět zpracovat přímo, bez nadbytečných nákladů za OCR a grafickou úpravu. Zejména pokud dokument obsahuje tabulky, grafy a obrázky, které velmi těsně obepínají text, rozhodně bude z hlediska grafiky výsledné práce i z hlediska nákladů vhodnější poohlédnout se po editovatelném originálu.

Soudně ověřené překlady (tzv. „s razítkem“) neposkytujeme. Seznam soudních tlumočníků je veřejně přístupný na stránkách Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz.

Pokud se vás překladatel ptá, máte štěstí. Narazili jste totiž na člověka, kterému není lhostejné, jaký užitek budete mít z jeho práce. Zodpovědný překladatel, který text nejprve rozebere na prvočinitele, analyzuje a teprve poté přeloží, může narazit na nejasné pasáže, které bude třeba vysvětlit, upřesnit, nebo dokonce zcela přepracovat. Třeba vám při psaní textu unikla nějaká mnohoznačnost nebo čárka, která změní význam celého souvětí.

Často tak získáte jedinečnou příležitost upravit i zdrojový dokument, dříve než jej pustíte do světa, na základě reakce nezaujatého čtenáře, který nad vaším textem skutečně přemýšlí. Nikdo totiž nebude vaše návody, propagační materiály nebo pravidelné zprávy a výkazy číst tak pozorně jako překladatel.

Současně máte možnost si své překladatele „vychovat k obrazu svému“: jestliže nabízíte velmi specifické produkty, například mimořádně citlivé přístroje obsahující mnoho nestandardních součástí, nabídněte svému překladatelskému týmu školení, které se stane základem mnohaleté, oboustranně prospěšné spolupráce.

Překladatelství je vysoce odborná činnost, stejně jako činnost advokátů, lékařů, programátorů, ekonomů a dalších vysokoškolských profesí. Překlad také bývá časově náročný proces. Čas potřebný k překladu dokumentu je často mnohem delší než čas, za který byl vytvořen původní text.

Uvažujte realisticky: kolik stránek textu může překladatel zvládnout za hodinu? Kolik času by měl strávit nad textem, kterým se chystáte oslovit své zákazníky? A kolik času věnovali vaši kolegové přípravě originálu? Spočítejte si, kolik zdrojů jste vynaložili na vývoj produktu, který hodláte uvést na trh. Pokud si v takové situaci nemůžete dovolit odborný a kvalitní překlad, doporučujeme se vstupem na trh posečkat. Špatná jazyková prezentace může zmařit i celé roky usilovné práce.

Cena za překlad v sobě odráží vzdělání překladatele, odbornost, čas potřebný k zhotovení překladu v co nejvyšší kvalitě a skutečnost, že – ano, je to skutečně tak – každý překladatel je i podnikatel.

Pokud chcete ušetřit, zamyslete se nejprve nad tím, zda je skutečně nutné nechat přeložit celý dokument. Nemohli byste ho zkrátit třeba o třetinu? Nemohli byste některé texty nahradit srozumitelnými obrázky? Zkuste přeskočit obecné pasáže, které často nezajímají partnery ani zákazníky, a jít rovnou k věci.

Podělte se s námi o své potřeby a nechejte si zpracovat cenovou nabídku na míru.

Záleží na množství, formátu, odobornosti, naší aktuální vytíženosti a dalších faktorech. Nejlépe je zaslat poptávku společně s dokumenty určenými k překladu.

Běžná kapacita jednoho překladatele činí 2 000 slov (tj. přibližně 8 normostran) denně. Erudovaný překladatel dokáže v některých případech zvládnout i více.

Pamatujte však, že kvalitní překlad je třeba nechat „uležet a uzrát“. Pokud bude překladatel slova sekat jako Baťa cvičky, buď aby vyhověl nerealistickým časovým nárokům, nebo třeba i jen z prachobyčejné chamtivosti, výsledek tomu bude zpravidla odpovídat.